Máme pro vás novinu! Měníme barvy do zelené, protože od dubna se Skutečný lékař stává součástí Polikliniky IPP s.r.o. Těšíme se na Vaši návštěvu.

x
Skutečný lékař Navigace
EN

Bolest na hrudi

Bolest na hrudi nemusí vždy znamenat vážnou nemoc. Je ale nutné mít se na pozoru a naučit se rozeznat, kdy už potřebujete rychlou pomoc.


Bolest na hrudi nás varuje. Naučte se ji správně charakterizovat

Bolest na hrudi je obávaným příznakem vážných onemocnění. Ne vždy se však musí hned jednat o infarkt. Často způsobí bolest na prsou třeba zablokovaná hrudní páteř, což nás na životě nijak neohrožuje. I tak je třeba se mít na pozoru. Naučte se proto rozpoznávat různé druhy bolesti na hrudi a další doprovodné projevy, které nám říkají, že něco není v pořádku.

Když bolest neznamená bezprostřední nebezpečí

Píchavá bolest na hrudi, která se zhoršuje při nádechu a pohybu, může ukazovat na blokaci hrudní páteře nebo natažené hrudní svaly. Takový problém si snadno přivodíte, pokud zvedáte hodně těžké věci, uděláte prudký pohyb nebo to přeženete se cvičením. Namáháte tím totiž svaly nad únosnou míru, což vede k jejich natažení a bolesti.

Také úzkostné stavy se často projevují právě bolestí na prsou. Pokud je velmi silná, může vypadat téměř jako infarkt myokardu, nicméně nález na EKG je negativní. Takové případy se pak označují jako Da Costův syndrom.

Další možnou příčinou bolesti na hrudi, která vás bezprostředně neohrožuje na životě, je refluxní choroba jícnu. Při ní se žaludeční šťávy a část natrávené potravy vrací ze žaludku zpět do jícnu, což způsobuje takzvané pálení žáhy. Můžete ho pociťovat jako bolestivé pálení za hrudní kostí, a právě proto refluxní choroba jícnu občas imituje anginu pectoris.

Při těchto obtížích zbystřete

I když nemusí bolest na hrudi nic znamenat, nikdy ji nepodceňujte. Abyste dokázali posoudit, jak moc je vážná, naučte se bolest charakterizovat, určit, odkud vychází, a rozeznat i další příznaky nebezpečných srdečních onemocnění.

Jedním z nich je angina pectoris, popisovaná jako bolest za hrudní kostí. Vzniká, když srdce nemá dostatek kyslíku. Občas se přidá i nepříjemné pálení, svírání a pocit, že se nemůžete nadechnout. Tyto příznaky se objevují hlavně při námaze, ale jakmile začnete odpočívat, pomalu odeznívají. Angina pectoris vzniká, když se v koronárních tepnách, které zásobují naše srdce kyslíkem, ukládají tukové pláty. Tepny se tím zužují a do srdce pak neproudí tolik kyslíku, kolik je třeba. Takový proces se označuje jako ateroskleróza. K léčbě se používají většinou nitráty, nejčastěji nitroglycerin, který cévy opět rozšíří.

Může se ale stát, že se tepny uzavřou úplně, ať už v důsledku ukládání tuku, nebo vznikem krevní sraženiny, která je ucpe. Potom dochází k infarktu myokardu. Ten se na rozdíl od anginy pectoris nedá léčit nitroglycerinem a je mnohem nebezpečnější, protože může způsobit odumření srdeční tkáně(ischemii). Pro infarkt je typická silná a pálivá bolest za hrudní kostí, která často vystřeluje do levé paže, krku a dolní čelisti. Přidává se také bolest břicha a zvracení. Člověk, kterého postihl infarkt, bývá navíc zpocený, zmatený a někdy ztrácí vědomí. Příznaky anginy pectoris a infarktu jsou často hodně podobné, proto byste při těchto projevech měli pokaždé ihned volat záchrannou službu. Do příjezdu lékaře je pak nutné kontrolovat životní funkce postiženého. Posaďte ho do polosedu a povolte těsné oblečení, které mu brání v dýchání. Podejte mu nitroglycerin, jestliže ho má předepsaný. V případě, že by se jednalo o anginu pectoris, mu může lék pomoci.

Další vážnou nemocí, která se projevuje bolestí na hrudi, je plicní embolie. Dochází k ní, když tepnu v plicích ucpe krevní sraženina. Ta se může vytvořit v kterékoli žíle v těle, nejčastěji však vzniká při trombóze v dolních končetinách. Plicní embolie se projevuje ostrou bolestí na hrudi, obtížným dýcháním, až dušností, kašlem, bušením srdce a krátkodobou ztrátou vědomí. Při těchto příznacích je nutné okamžitě zavolat záchrannou službu, aby nedošlo například k selhání srdce a minimalizovala se pravděpodobnost poškození plic.

Jak můžete předcházet onemocněním srdce?

Na vzniku kardiovaskulárních chorob (chorob srdečně-cévního systému, a tedy i infarktu a anginy pectoris) se podílí řada faktorů. Některé z nich jako věk nebo genetické dispozice nemůžeme nijak ovlivnit. Pak je ale spousta takových, se kterými můžeme pracovat nebo je určitým způsobem změnit ve svůj prospěch. Jako prevence onemocnění srdce funguje pravidelný pohyb. Díky němu máme totiž vyšší energetický výdej a bojujeme tak proti nadváze, obezitě a vysokému cholesterolu, což jsou další faktory, které vznik srdečních chorob podporují. Pomoci si můžete i správnou vyváženou stravou. V té si hlídejte hlavně složení a množství tuků. Obecně platí, že by měly převažovat nenasycené nad těmi nasycenými. Čeho se naopak vyvarujte, je nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Ty totiž významně přispívají k ateroskleróze a zvyšují riziko srdečních onemocnění.




Kde nás najdete

Chcete se stát naším pacientem? Vyplňte náš krátký formulář, nebo nás kontaktujte.

Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Budova Florentinum, možnost placeného garážového parkování
METRO B - Náměstí Republiky
METRO C - Florenc

Ordinační doba

Pondělí 08:00 - 19:00
Úterý 08:00 - 19:00
Středa 08:00 - 19:00
Čtvrtek 08:00 - 19:00
Pátek 08:00 - 15:00