Prevence infarktu myokardu

Prevence infarktu myokardu je možná, musíte jí ale věnovat svou pozornost

Infarkt myokardu patří mezi vážná kardiovaskulární onemocnění. Tedy ta, která postihují srdce a cévy. Postihuje častěji osoby starší 50 let, nicméně se nevyhýbá ani mladším. K jeho vzniku přispívá kromě věku i dědičnost, ale také spousta faktorů, které můžeme sami ovlivnit. Na prevenci není nikdy pozdě. Stačí jen vědět, jak upravit svůj životní styl, abychom udrželi své srdce zdravé.

Jak infarkt myokardu vzniká

Za vznikem infarktu myokardu stojí ischemická choroba srdeční. K té dochází ucpáním koronárních tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem. Pokud nemá tkáň dostatek kyslíku, odumírá, čemuž se odborně říká ischemie. Nejčastější příčinou ischemické choroby srdeční je ateroskleróza neboli kornatění srdečních tepen. Jedná se o proces, kdy se v cévách ukládají tukové pláty. Tepny se zužují a do srdce pak neproudí tolik kyslíku, kolik je třeba. V této fázi může nemocný cítit bolest na hrudi hlavně při námaze. Takovému projevu se říká angina pectoris. Ve chvíli, kdy se tepna ucpe úplně, dochází k infarktu myokardu. Jeho typickým příznakem je silná a pálivá bolest za hrudní kostí, která často vystřeluje do levé paže, krku a dolní čelisti. Přidává se také bolest břicha a zvracení. Člověk, kterého postihl infarkt, bývá navíc zpocený, zmatený a někdy ztrácí vědomí. Takové projevy lze pozorovat i u anginy pectoris, při které pomůže podání nitroglycerinu. Na infarkt však nezabírá, proto byste při výše zmíněných příznacích měli pokaždé ihned volat záchrannou službu.

Jaké okolnosti se podílí na vzniku infarktu?

Abychom věděli, jak můžeme infarktu předcházet, je třeba nejdříve poznat činitele, kteří se na jeho vzniku podílí. Tyto faktory jsou dvojího typu. První skupinu tvoří věk, pohlaví a genetické dispozice. Okolnosti, které nemůžeme nijak ovlivnit, ale je dobré o nich vědět. Infarkt myokardu totiž častěji postihuje muže a osoby starší 50 let, nicméně stále více se týká i mladších. Pokud se některá z kardiovaskulárních chorob vyskytla ve vaší rodině, nemusí to přímo znamenat, že postihne i vás. Je to ale ještě vážnější důvod, proč se snažit infarktu, a nemocem srdce obecně, předcházet.

Další skupinou faktorů jsou ty ovlivnitelné. Patří mezi ně vysoký krevní tlak, který přispívá ke vzniku aterosklerózy. Úzce souvisí s nadváhou a ta bývá zase způsobena nedostatkem pohybu a špatnou stravou. Nesprávný jídelníček s vysokým obsahem tuků navíc zvyšuje cholesterol a i ten je rizikovým faktorem ucpávání tepen a následného infarktu. Vznik aterosklerózy ovlivňuje také kouření, a to jak aktivní, tak pasivní. V druhém případě sice nevzniká závislost na nikotinu, ale dochází ke vdechování stejných škodlivých látek. A negativně přispívá i nadměrná konzumace alkoholu.

Prevenci zaměřte na zdravou stravu a pohyb

Prevence infarktu myokardu se rozlišuje na primární a sekundární. Primární prevencí předcházíme tomu, aby k infarktu vůbec někdy došlo. Sekundární prevence se pak týká pacientů, kteří již infarkt prodělali a snaží se snížit riziko, že se situace bude opakovat. Od té primární se liší pravidelnými kontrolami u lékaře. Ten případně předepisuje léky na snížení krevního tlaku, cholesterolu, srážlivosti krve nebo na snížení srdeční frekvence. Oba typy prevence však mají jedno společné: zaměřit se na ovlivnitelné faktory, snažit se je ze svého života úplně odstranit, nebo aspoň zmírnit jejich působení.

• Zařaďte do svého programu pohyb. Pravidelnou fyzickou aktivitou (nejlépe 30 minut každý den) můžete snížit nadváhu a tím i vysoký krevní tlak. Začněte třeba tím, že do práce nepojedete autobusem, ale půjdete pěšky. Postupně si pak můžete zátěž přidávat. Sport je vhodný i v případě, že vás nadváha ani vysoký tlak netrápí. Posilujete jím totiž své srdce.
• Jezte méně tuku a soli. Příliš mnoho tuku ve stravě zvyšuje cholesterol, nadměrné solení zase krevní tlak. Snažte se tedy omezit obojí. Vybírejte si libové maso, nízkotučné mléčné výrobky, přidejte ovoce, zeleninu a luštěniny. Pokud přímo víte o tom, že máte zvýšený cholesterol, měli byste přejít na nízkocholesterolovou dietu./li>
• Přestaňte kouřit a nepobývejte v zakouřených místnostech. Skoncování s kouřením je nejvýznamnějším faktorem sekundární prevence – nic nedokáže dalšímu infarktu předcházet tak dobře, jako když se pacienti zbaví závislosti na cigaretách.
• Alkohol pijte s mírou a raději než ten tvrdý nebo pivo si dopřejte víno. Flavonoidy z jeho hroznů mají při přiměřené konzumaci ochranný vliv na cévy. Ideální množství je 2 dl denně.