Zvýšený počet bílých krvinek
Testy hlásí zvýšené leukocyty v krvi nebo bílé krvinky v moči a vy nevíte co s tím? Skutečný lékař si rady bude vědět. Vyšetří vás a doporučí vhodné řešení.
Zvýšený počet bílých krvinek – dobře nebo špatně?
Bílé krvinky zvané leukocyty si tělo tvoří v kostí dřeni a máme jich asi mezi čtyřmi a devíti miliardami na litr krve. Volně cirkulují v krvi a podle potřeby se dostávají do tkání. Chrání nás před infekčními onemocněními a rakovinnými buňkami. Nejběžnější typ se nazývá neurofil a je to univerzál. B- a T-lymfocyty zase řídí imunitu, vyrábí protilátky a zabíjí cizí mikroorganismy či nádorové buňky. Monocyty pohlcují cizorodé látky a organismy. Eosinofilů a bazofilů není mnoho, ale jsou důležité při alergických reakcích a bojují proti parazitům.
Jestliže tělo vyhlásí akutní stav, dojde k navýšení stavu leukocytů v cévním řečišti. Namnoží se dokonce už při samotném pocitu bolesti. Jejich nadbytek může souviset s chorobně zvýšenou krvetvorbou v kostní dřeni, s přítomností zcela jiné choroby nebo s užíváním některých léků, kupříkladu kortikoidů.
Ve správný čas na správném místě
Nejčastěji stoupne počet bílých krvinek, když do těla pronikne infekce. Bakteriální infekce zvyšují početní stav neutrofilů, virové lymfocytů a parazitární provokují eosinofily. Přílišná reakce na infekci, takzvaná leukemoidní reakce, je varovným signálem.
Leukocyty nastupují i tehdy, když je tkáň poškozena fyzicky nebo nedostatkem kyslíku, například při infarktu nebo popáleniny. Bojují také proti nádorovým onemocnění s metastázami.
Všeho moc škodí
Alergické reakce a autoimunitní choroby patří mezi případy, kdy platí úsloví: „všeho moc škodí”. Krvinky se namnoží a z obránců tělesného zdraví se stávají škůdci, kteří si špatně zvolili nepřítele. Podobně se projevuje leukémie, kdy nezralé leukocyty zmutují a začnou se nekontrolovaně množit a šířit po celém těle. K něčemu podobnému dochází i u lymfomů, ale protože se tito „mutanti” soustředí do mízních uzlin, na krevních testech se nadbytek nemusí projevit. Zdravých bílých krvinek ovšem zůstane tak málo, že pacient paradoxně trpí příznaky nedostatku bílých krvinek, například častými infekcemi.
Zvýšený počet bílých krvinek zjistí lékař vyšetřením vzorku žilní krve, ze kterého lze zjistit i množství jednotlivých podtypů a jejich zralost. Podle výsledků pak doporučí další vyšetření nebo určí příčinu.